Vítejte...

na našem Blogu... Najdete tu ANIME, Grafiku, Povídky a spoustu daších věcí....
Snad nás znovu Navštívíte....
Vaše krvelačná poloupírka Darky Blood Moon a její sestra poloupírka Artemis Royal...



Angel from Hell and Angel from Heaven - 3. Díl

5. září 2011 v 0:00 | Darky |  Povídka - Angel from Hell and Angel from Heaven

1 Minuta s Ním



"Tati..." Pošeptala jsem do ticha, které rušili jen mé vzlyky.

Ležela jsem tam na zemi asi hodinu, když v tom mi zazvonil telefon. Vzala jsem ho do ruky a na displey vyčetla "Maminečka"
"N-No?" Zvedla jsem to.
"Saky! Stalo se ti něco? Proč už nejsi doma? Kde jsi? Co děláš? ..." A další podobné otázky
"Promiň mami, ale spadla jsem a asi jsem si něco udělala s rukou. A pak mam nateklou nohu a nemůžu na ní stát."
"Chudinko moje! Kde jsi? Hned pro tebe jedu!" Slyšela jsem to, ten strach v jejím hlase.
"Jsem v parku... Pokusím se dojít, nbeo aspoň doplazit ke vchodu" Odpověděla jsem a už jsem se snažila stoupat.
"Vydž zlato! Už nasedám a jedu!" Típla jsem to.
Stoupla jsem si, sice s obtížemi, ale stoupla. Pravou nohu jsem měla opravdu nateklou po tom co do mě pořád kopali a s pravou rukou sem nemohla vůbec hýbat. Navíc mě bolelo celé tělo. Tažku s učením jsem za sebou táhla jako saně, ale byla těžší. Šla jsem snad pomaleji než šnek nebo želva. Zbívalo mi asi tak 100 metrů, když v tom se mi zamotala hlava a já padala... Padala a padala, ale nedopadla jsem, aspoň ne na tvrdou zem, ale spadla jsem na... někoho?
"Pro... promiňte!" Snažila jsem se zvednout z jeho náručí
"Proč se nebráníš?" Chytl mě za ramena a trochu od sebe oddálil."Auu" Křikla jsem, když mě za to rameno chytil a to docílilo, že jsem si h chytla i já druhou rukou. "Csss" Chytla jsem si to moc pevně.
"To je proto, že se nebráníš!"
"Kdy bych se měla bránit?" Doufala jsem, že neviděl to co mi dělala Karin. Pomalu jsem se na něj podívala. Když jsem se mu podívala do oblyčeje, zarazila jsem se. Černé vlasy, které splívali se tmou a stejně černé i oči.
"Chceš doprovodit?" Zeptal se znovu a já oslněná jeho krásou jen přikývla.
Najednou se semnou rozešel a já vedle něj skákala na jedné noze.
"Kd-do jsi?" Zeptala jsem se
"Zítra zjistíš." A nechal mě tam stát... za chvíli přijela máma.
POKRAČOVÁNÍ PŘÍŠTĚ...
TO BE CONTINUE...
 

1 člověk ohodnotil tento článek.

Komentáře

1 sasukey sasukey | Web | 5. září 2011 v 19:38 | Reagovat

Já čekala,že si spolu budou chvilku povídat nebo něco..Ale líbilo se mi to! :-D

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.